Čínština

Tato strana obsahuje Čínský text. Bez pořádné vizualizační podpory, vy můžete vidět otazníky, krabice nebo jiné symboly místo charakterů Číňana.

Číňan 汉语 Hànyǔ, 中文 Zhōngwén
Zhōngwén v psaném Číňanovi:
Mluvený   v:	Čínská lidová republika (Pevninská Čína, Hongkong, Macao), Čínská republika (Tchaj-wan a blízké ostrovy), Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko, Vietnam, Barma a Kambodža, také se rozdělí Japonsko, Severní Korea, Jižní Korea, Filipíny a jiná společenství Číňana po celém světě
Oblast:	(většiny): Eastern Asie a díly Southerna Asie (menšiny): Čínská společenství ve westernu Asie, Amerika, Afrika, Evropa a Pacifik
Úhrn   reproduktory:	více než 1.3 miliarda
Ohodnocení:	1, jestliže zvažoval jediný jazyk (mandarín, Wu a kantonský je většina obyčejného náhradníka-píše)
Seznam jazyků a jazykových rodin:	Sino-tibetský  Číňan
Seznam písem (podle skupin):	Charaktery Číňana
Oficiální stav
Oficiální jazyk:	PRC, ROC, Singapur, Organizace spojených národů
Regulovaný:	V PRC: různé agentury (v Číňanech) V ROC: Mandarín rada podpory V Singaporu: Podporovat radu mandarína/mluvit kampaň mandarína [1]
Kódy jazyka
ISO 639-1:	zh
ISO 639-2:	chi   (B)	zho   (T)
ISO/DIS   639-3:	různě: cdo — Min Dongová cjy —   Jinyu cmn — Mandarín cpx —   Pu Xian czh —   Huizhou czo —   Min Zhong dng —   Dungan gan —   Gan hak — Hakka hsn —   Xiang mnp —   Min Bei nan — Min Nan wuu — Wu yue — Yue
Nota: Tato strana může obsahovat IPA fonetický symboly v Unicode. Vidět IPA diagram pro angličtinu pro Angličtina-? založil klíč výslovnosti.

čínština (汉语/漢語, Pinyin: Hànyǔ; 中文, Zhōngwén; 华语/華語, Huáyǔ; nebo 华文, Huáwénjako jazyk je členem sinotibetské jazykové rodiny. Čínština je po angličtině druhý nejrozšířenější mluvený jazyk na světě (ve skutečnosti je nejrozšířenější čínština!!!) Je to hlavně proto, že Čína je nejlidnatější zemí světa. O jednom-fifth lidí na světě mluvit nějaká forma Číňanů jako jejich rodná řeč. Obecně, všechny palety Číňana jsou tónové a analytické. Nicméně, Číňan je také význačný pro vysokou úroveň interní různorodosti. Oblastní variace mezi různými variantami/dialekty je srovnatelná v mnoho respektuje k rodině románského jazyka; mnoho variant mluvených Číňanů je různé dost být vzájemně nesrozumitelný. Tam být mezitím šest a dvanáct hlavních oblastních skupin Číňana (se spoléhat na schéma klasifikace), který nejzalidněnější zdaleka je mandarín (c. 800 miliónů), následovaný Wuem (c. 90 miliónů), a kantonský (c. 80 miliónů). Identifikace palet Číňanů jako “jazyky” nebo “dialekty” je sporná otázka. Jestliže Číňan je klasifikovaný jako jediný jazyk spíše než skupina jazyků, to má největší množství reproduktorů na světě; jestliže ne pak mluvčí angličtiny jak nejprve a číslo druhého jazyka více, ačkoli Mandarin ještě drží titul pro nejvíce domorodec reproduktory. Mluvčí hindštiny také počítají přibližně 800 miliónu nicméně, s Wuem a kantonské pokračování u tenth a šestnáctá místa příslušně.

Standardizovaná forma mluvených Číňanů je umístěná na Beijing dialekt, člen skupiny mandarína; to je popisováno v článku “mandarín standardu.” Mandarín standardu je oficiální jazyk lidové republiky Číny a republika Číny na Taiwanu, stejně jako jeden z čtyř oficiálních jazyků Singapuru (spolu s angličtinou, Malay, a Tamil). Číňan —de facto, Mandarín standardu — je jeden z šesti oficiálních jazyků Spojených národů (podél angličtiny, arabštiny, francouzštiny, Rusa a španělštiny). Mluvený ve formě Standarda kantonský, Číňan je jeden z oficiálních jazyků Honga Kong (spolu s angličtinou) a Macau (spolu s portugalštinou).

Lidoví Číňani, který je nejvíce blízko založený na skupině mandarína, je standardizovaný psaný jazyk používaný mluvčími všech čínských mluvených variant. Některé jiné varianty, včetně kantonský a Minnan, mají také rozvinuté psané formy, které si odpovídají více blízko k mluvené formě těch variant, ačkoli tito jsou používáni převážně v neformálních kontextech.

Klikněte sem a poslouchejte úvodní část článku (pomáhat · info)

Mluvení Číňani

Mapa vpravo líčí pododdělení (“jazyky” nebo “skupiny dialektu”) uvnitř Číňana. Tradičně rozpoznal sedm hlavních skupin, v pořadí velikosti populace být:

• Mandarín 北方话/北方話 nebo 官話/官话, (c. 800 miliónů),
  • Nebýt zmaten Standard mandarínem 普通話/普通话 nebo 國語/国语, standardizovaná mluvená varianta Číňana založeného na dialektu Beijing, který je jen jeden člen mandarína skupina dialektu
• Wu? #inword-slash?, který zahrnuje Shanghainese, (c. 90 miliónů),
• Kantonský? #inword-slash?, (c. 80 miliónů),
• Min? #inword-slash?, který obsahuje Taiwanese, (c. 50 miliónů),
• Xiang?, (c. 35 miliónů),
• Hakka 客家 nebo?, (c. 35 miliónů),
• Gan? #inword-slash?, (c. 20 miliónů)

Lingvisté Číňana nedávno rozlišovali 3 více skupin od tradiční sedm:

• Jin? #inword-slash? od mandarína
• Hui? od Wua
• Ping 平話/平话 částečně od kantonský

Tam je také mnoho menších skupin, které nejsou přesto klasifikované, takový jak: Danzhou dialekt, mluvený v Danzhou, na Hainan ostrově; Xianghua (乡话), nebýt zmaten Xiang (?), mluvený ve westernu Hunan; a Shaozhou Tuhua, mluvený v severní Guangdong. Dungan jazyk, mluvený v Central Asie, je velmi blízko příbuzný Mandarin. Nicméně, to není obecně zvážil to “Číňan,” protože to je psáno v Cyrillic a mluvený osobami u Číny kdo být ne uvážení Číňané v některém cítí. Viďte seznam dialektů Číňana pro úplný výpis dialektů jednotlivce uvnitř těchto velkých, širokých seskupení.

Palety mluveného Číňana v Čína

Obecně, nad jazyky / dialektem skupiny nemají ostré hranice. Jak s mnohými oblastmi to bylo lingvisticky různorodé na dlouhou dobu, to není vždycky jasné jak řeči různých částí Číny by měly být klasifikované. Ethnologue vypíše úhrn 14, ale množství se mění mezitím sedm a sedmnáct se spoléhat na klasifikaci bytí schématu znamenalo. V každém případě, některé dialekty příslušnost ke stejné skupině může přesto být vzájemně nesrozumitelná, zatímco jiné dialekty dělené mezi několik skupin mohou ve skutečnosti rozdělit mnoho podob kvůli geografické blízkosti.

Na obecném, hornatém jihu Čína zobrazuje více lingvistickou různorodost než plochá severní Čína. V částech jižní Číny, dialekt hlavního města může být okrajově srozumitelný pro blízké sousedy. Například, Wuzhou je o 120 mílích proti proudu od Guangzhou, ale jeho dialekt je více jako Standard kantonský mluvený v Guangzhou, než je to Taishan, 60 mílí jihozápadní Guangzhou a oddělený několik řek od toho (Ramsey, 1987).

Mandarín standardu a diglossia

Mandarín standardu je oficiální průměrný jazyk používaný lidovou republikou Číny, republikou Číny a Singapurem. Jeho výslovnost je umístěná na Beijing dialekt, který je dialekt Mandarin jak mluvený v Beijingu; jeho slovník je kreslen od Mandarin skupiny a (do lesser rozsahu) jiné skupiny; a jeho gramatika je založená na Vernacular Číňanech, standardní psaný jazyk, který nejprve stal se převládající během brzy 20. století.

Vlády lidové republiky Číny, republika Číny (Taiwan) a Singapur zamýšlejí pro mluvčí všech čínských řečových rozmanitostí používat to jako obyčejný jazyk komunikace. To je proto používáno ve vládě, v médiích, a v poučení ve školách.

Situace v Číně je komplexní a zajímavý případ diglossia: to je obyčejné pro mluvčí Číňana být schopný mluvit několik palet jazyka, typicky Standard mandarín, lokální nářečí, a příležitostně oblastní lingua franca, takový jak kantonský. Takoví polygloti často kód přepnout mezi Standard mandarínem a lokálním nářečím (s), se spoléhat na situaci. Živobytí osoby na Taiwanu, například, smět obyčejně míchat výslovnosti, fráze a slova od Standard mandarína a Taiwanese, a tato směsice je zvažována společensky vhodný pod mnoha okolnostmi. Podobně, v Hongkongu, to není neobvyklé pro lidi mluvit kantonský a anglický, a někdy Mandarin

Klasifikace variací uvnitř čínského jazyka

Rozmanitost variant Číňanů je srovnatelná s románskými jazyky, a větší než North germánské jazyky. Nicméně, dlužení do Číny je sociopolitical a kulturní situace, zda tyto varianty by měly být známé jako “jazyky” nebo “dialekty” je předmět pokračující debaty. Někteří lidé nazývají Číňana jazykem a jeho dialekty pododdělení, zatímco jiní nazývají Číňana jazykovou rodinou a jeho jazyky pododdělení.

Od čistě popisné hledisko, “jazyky” a “dialekty” jsou prostě libovolné skupiny podobného idiolects a rozdíl je nepodstatný pro lingvisty, kteří jsou jen zaujatí s popisovat oblastní řeči vědecky. Nicméně, jazyk/rozdíl dialektu má dalekosáhlý význam v společensko-politických záležitostech, takový jako národní totožnost Číny, oblastních identit uvnitř Číny a samé povahy (Han) Číňana “národ” nebo “závod.” Jako výsledek, to se stalo předmětem tvrzení.

Na jedné straně, tam je tendence pozorovat dialekty jak se rovnat variacím jednoho čínského jazyka. Toto je částečně protože všichni mluvčí různých palet Číňana používají jeden formální standardní psaný jazyk, ačkoli tento psaný jazyk v moderní době je sám založený na jedné paletě mluveného Číňana. Na druhé straně, některé oblasti se silnými smysly pro oblastní soudržnost staly se více vědomé oblastních seskupení dialektů.

Myšlenka na jediný jazyk má hlavní podtexty v politice a self-identita, a vysvětlí množství citu přes tuto záležitost. Myšlenka na Číňana jako jazyková rodina může navrhnout, že Čína sestává z několika různých národů, napadat ponětí o jediném Han Číňanovi “závod,” a legitimovat secesionistické činnosti. Dále, pro některé, navrhnout, že Číňan je více správně popisovaný jako rozmanité jazyky znamená to ponětí o jednom čínském jazyce a jediný Číňan řeknou nebo národnost je umělá.

Nicméně, spojení mezi ethnicity, politika a jazyk mohou být komplexní. Mnoho Wu, Min, Hakka, a kantonské reproduktory zvažují jejich vlastní rozmanitosti jako oddělené mluvené jazyky, ale Číňané Hana ženou se jako jedna entita. Oni nepozorují tyto dvě pozice jak neslučitelný, ale zvažovat Han Číňana entita velké vnitřní různorodosti. Navíc, vláda lidí je republika Číny oficiálně říká, že Čína je stát mezinárodního monopolu, a to termín “Číňan” se odkazuje na širší pojetí Zhonghua Minzu to včlení skupiny, které natively mluvit čínsky, takový jako Tibetans, Uyghurs, a Mongols. (Skupiny, které přece mluví čínsky jsou vhodně volaní Han Číňani, a být považován za jednu součást celku multiethnic.) Podobně, na Taiwanu, někteří zastáncové reunification Číňana podporují místní jazyk, zatímco někteří zastáncové Taiwan nezávislosti mají malý zájem na tématu. Dále, Tchajwanská identita včlení Tchajwanské aborigines, kdo být ne zvažoval Han Číňana protože oni mluví Austronesian jazyky, předcházet Hana dohoda Číňana, a být kulturně a geneticky spojený k jinému Austronesian-národy mluvení takový jako Polynesians.

Psaní Číňani

Vztah mezi Číňany mluvené a psané jazyky je komplexní. To je zvýšeno faktem že mluvené variace se vyvinuly po celá staletí, protože přinejmenším pozdní Hàn dynastie, zatímco psaný Číňan se měnil hodně méně.

Až do 20. století, nejformálnější čínské psaní bylo děláno v Classical Číňanech nebo literárním Číňanovi (文言 wényán), který byl velmi odlišný od nějaké mluvené palety Číňana, hodně jak Classical latina se liší od moderních Romance jazyků. Od května čtvrté hnutí 1919, formální standard pro psané Číňany byl změněný k Vernacular Číňanovi (白話/白话 báihuà), který, zatímco ne kompletně totožný s gramatikou a slovníkem dialektů Mandarin, byl umístěný většinou na nich. Termín standardní psaní Číňani teď se odkazuje na Vernacular Číňana.

Čínské charaktery jsou morfémy nezávislé na fonetické změně. Tak, ačkoli číslo jeden je “yi” v mandarínovi, “yat” v kantonský a “tsit” v Hokkien (forma Min), oni pocházejí z obyčejného starověkého Číňana formulovat a ještě sdílet totožný charakter (#lquote?”). Přesto, pravopisy čínských dialektových skupin nejsou kompletně totožné a jejich slovníky se rozcházely. Navíc, zatímco literární slovník je většinou používán všemi dialekty, hovorové slovníky jsou často různé. Hovorový nestandardní psaný Číňan obvykle zahrnuje “charaktery dialectal” který nemůže být dohodnutý v jiných dialektech nebo charakterech, které jsou zvážil to archaický ve standardním psaném Číňanovi.

Kantonský je jedinečný mezi non-mandarín oblastní jazyky v vlastnění psané hovorové úrovně, použitý v Hongkongu a nestandardním mandarínem mluvící kantonské reproduktory v zámoří, s velkým množstvím neoficiálních povah pro slova zvláštní k této paletě Číňana. Kontrastem, jiné oblastní jazyky nemají takový široce-použité alternativní psané standardy. Psaný hovorový kantonský stal se docela populární v online diskuzních místnostech a zasílání zpráv okamžiku, ačkoli pro formální písemná sdělení kantonské reproduktory ještě normálně používají standardní psané Číňany.

Také, v Hunan, některé ženy psaly jejich místní jazyk v Nü Shu, syllabary odvozený z čínských charakterů. Dungan jazyk, zvažoval dialekt Mandarin, je také nyní zapsaný Cyrillic, a byl dříve zapsán arabská abeceda, ačkoli Dungan lidé žijí u Číny.

Charaktery Číňana

Čínský psaný jazyk zaměstná charaktery Číňana (漢字/汉字 pinyin: hànzì), který logograms: každý symbol reprezentuje semanteme nebo morfém (významná jednotka jazyka), stejně jako jedna slabika; psaný jazyk může tak být nazývaný morphemo-slabičný skript.

Oni jen pictographs (obrazy jejich významů), ale být velmi stylizovaný a nést hodně abstraktního smyslu. Jen některé charaktery jsou odvozeny z pictographs. V roce 100 n.l., známý učenec Xǚ Shèn v Hàn dynastie třídila charaktery do 6 kategorií, jediný 4 % jako pictographs, a 82 % jako fonetické komplexy sestávat z sémantický element, který ukáže význam, a fonetický element, který pravděpodobně jednou ukázal výslovnost.

Všechny moderní charaktery jsou nebo jsou založené na standardním skriptu (楷书/楷書 kǎishū) (vidí styly, dole). Tam jsou současně dva standardy pro charaktery Číňana. Jeden je tradiční systém, stále použitý v Hongkongu, Taiwan, a Macau. Jiný je zjednodušený systém přijatý během padesátých lét čínská kulturní revoluce v Číně pevniny. Zjednodušený systém vyžaduje méně mrtvic psát jisté komponenty a má méně synonymních charakterů. Singapur, který má velkou čínskou komunitu, je první a jediná cizí země rozpoznat a oficiálně přijmout zjednodušené charaktery.

Různé styly čínské kaligrafie.

Různé psané styly jsou použity v čínské kaligrafii, včetně zápisu pečeti (篆书/篆書 zhuànshū), cursive skript (草书/草書 cǎoshū), administrativní skript (隶书/隸書 lìshū), a standardní zápis (楷书/楷書 kǎishū, aka pravidelné písmo). Kaligrafi mohou zapsat tradiční a zjednodušené charaktery, ale oni inklinují k užívacím tradičním znakům pro tradiční umění.

Jak s latinským písmem, široká paleta fontů existovat pro tištěné čínské charaktery, velké množství kterého být často založený na stylech jediných kaligrafů nebo škol kaligrafie.

Není tam žádný konkrétní záznam z původu charakterů Číňana. Legenda navrhne, že Cāng Jié, byrokrat legendárního císaře Huángdì Číny asi 2600 BC, vynalezl charaktery Číňana. Nemnoho symbolů existuje na střepech hrnčířské hlíny od Neolithic období v Číně, ale zda nebo ne oni představují psaní nebo jsou rodoví ke psaní Číňana systém je téma hodně diskuse mezi učence. Archeologický důkaz, hlavně kosti věštce objevily v 19-20. století, v současnosti jen datuje charaktery Číňana k Shāng dynastie, specificky k 14. k 11. stoletím BC, ačkoli tento plně zralý skript implikuje časnější období rozvoje.

Drtivá většina věšteckých kostěných nápisů se nalézala v ruinách Yīn pozdní Shāng dynastie, ačkoli nemnoho Zhōu dynastie-příbuzné byly také najity. Formy charakterů v nápisech měnily se mírně přes 200 k 300 roky a učenci datují nápisy Shāng k pravítku obsahem, zvláště od jména diviners kdo napsal shell nebo artefakty kosti.

Současný s pozdní Shāng a Western Zhōu období jsou množství nápisů bronzu. Přes minulé století, velký mnoho starověkých bronzových artefaktů bylo objevené v Číně který obsahovat texty dedicational Zhōu aristokrati kde povahy se projevují podoby a inovace se vyrovnaly věšteckým kostěným nápisům. V období mezi kostmi věštce a bambusovými svazky soupeřícího States období, nápisy na bronzech jsou nejdůležitější záznam psacího písma. Poznámka nicméně to protože toto překlene takový široké časové období, to je stěží významné mluvit o bronzeware skript nebo skript bronzu jako jediná entita.

Historie

Nejvíce lingvisté zařadí všechny variací Číňanů jako součást Sino-tibetská jazyková rodina a věřit, že to tam bylo jazyk originálu, volal Prota-Sino-tibetský, analogický s Protem-Indo-Evropan, od kterého Sinitic a Tibeto-Burman jazyky sestupovaly. Vztahy mezi Číňany a jiný Sino-tibetské jazyky jsou oblast aktivního výzkumu, jak je pokus rekonstruovat Prota-Sino-tibetský. Hlavní potíž v tomto úsilí je to, zatímco tam je velmi dobrá dokumentace, která dovolí nám rekonstruovat starověké zvuky Číňana, není tam žádná psaná dokumentace rozdílu mezi proto-Sino-tibetský a čínský. Navíc, mnoho z jazyků, které by dovolily nám rekonstruovat Prota-Sino-tibetský být velmi uboze dokumentoval nebo rozuměl.

Třídění vývoje Číňanů je předmět učené debaty. Jeden z prvních systémů byl navržený lingvistou švédštiny Bernhard Karlgren v časném 1900s. Systém byl hodně revidován, ale vždy těžko se spoléhat na Karlgren nahlédnutí a metody.

Staří Číňané (T: 上古漢語S: 上古汉语P:Shànggǔ Hànyǔ), někdy známý jak “archaický Číňan,” byl jazyk obyčejný během časný a střední Zhōu dynastie (1122 př.n.l. - 256 př.n.l.), texty kterého zahrnují nápisy na artefaktech bronzu, poezie Shījīng, historie Shūjīng, a porce Yìjīng (Já Ching). Fonetické elementy nalezené ve většině charakterů Číňana také poskytují rady k jejich starým čínským výslovnostem. Výslovnost si půjčoval charaktery Číňana v japonštině, Vietnamese a korejský také poskytovat cenná nahlédnutí. Starý Číňan nebyl zcela uninflected. To posedlo systém sytého zvuku ve kterém usilování nebo tvrdé dýchání rozlišilo souhlásky, ale pravděpodobně byl ještě bez tónů. Pracovat na rekonstruovat Olda Číňan začínal Qīng filologové dynastie.

Střední Číňan (T: 中古漢語S: 中古汉语P:Zhōnggǔ Hànyǔ) byl jazyk použitý během Suí, Táng, a Sòng dynastie (7th přes 10. století inzerát). To může být rozděleno do raného období, přemýšlel 切韻 “Qièyùn” rým předložit (601 inzerátu), a pozdní období v 10. století, přemýšlel 廣韻 “Guǎngyùn” rýmovat stůl. Lingvisté jsou jistí mít rekonstruovaný jak Middle Číňan znil. Důkaz pro výslovnost Middle Číňan přijde z několika zdrojů: moderní dialektové variace, slovníky rýmů, cizí transliterations, “rýmující se stoly” postavily starověkými čínskými filology shrnout fonetický systém a čínské fonetické překlady cizích slov. Nicméně, všechny rekonstrukce jsou pokusné; například, učenci ukazovali to snažit se rekonstruovat moderní kantonský od rýmů moderní Cantopop by poskytl velmi nesprávnou představu jazyka.

Vývoj mluvených čínských jazyků od časné historické doby k daru byl komplex. Většina severních čínských lidí, v Sìchuān a v širokém oblouku od severovýchodu (Manchuria) k jihozápadní (Yúnnán), používat různé Mandarin dialekty jako jejich domácí jazyk. Převládání Mandarin během severní Čína je velmi kvůli severním čínským rovinám. Kontrastem, hory a potoky jižní Číny podporovali lingvistickou různorodost. Přítomnost Mandarin v Sìchuān je velmi kvůli epidemii v 12. století. Tato epidemie, který může byli příbuzní černé smrti, vylidnil oblast, vést k pozdnější dohodě od severní Číny.

Dokud ne střední-20. století, nejvíce jižní Číňan jen mluvil jejich rodná místní paleta Číňana. Nicméně, přes směs úředníků a prosté občany mluvit různými čínskými dialekty, Nanjing mandarín stal se dominantní přinejmenším během oficiálně Manchu-mluvit Qīng Říše. Od 17. století, Říše připravila akademie orthoepy (T: 正音書院S: 正音书院P:Zhèngyīn Shūyuàn) nutit výslovnost odpovídat Qīng kapitálový Běijīng standard, ale měl malý úspěch. Během Qīng má posledních 50 roků v pozdní 19. století, Běijīng mandarín nakonec nahradil Nánjīng mandarín u císařského soudu. Pro obecnou populaci, ačkoli variace Mandarin byly už široce mluvené v Číně pak, jediný standard Mandarin neexistoval. Non-reproduktory mandarína v jižní Číně také pokračovaly používat jejich různé regionalects pro každou stránku života. Nový Běijīng mandarín standard dvoru byl tak docela omezený.

Tato situace se měnila s vytvořením (v obou PRC a ROC, ale ne v Hongkongu) základní školy systém vzdělání oddaný vyučovacímu Standard mandarínovi. Jako výsledek, mandarín je nyní mluvený doslova všichni lidé v Číně pevniny a na Táiwān. U doby rozšířeného zavedení Standard mandarína v Číně pevniny a Táiwān, Hong Kong byl britská kolonie a Standard mandarín byl nikdy použitý. V Hongkongu, jazyk vzdělání, slavnostního projevu a běžného života zůstane místní kantonský, ale mandarín stane se zvýšeně vlivný.

Vliv na jiné jazyky

Během Číňani historie kultivují a politika měla velký vliv na nespojených jazycích takový jak korejský, Vietnamese, a Japonec. Korejský a japonský oba mají psací systémy zaměstnávat charaktery Číňana (Hanzi), který být nazýván Hanja a Kanji, příslušně.

Vietnamský termín pro psaní Číňanů je Hán tự. To byla jediná dostupná metoda na psaní Vietnamese až do 14. století, použitý téměř výlučně Číňanem-vzdělal vietnamské elity. Od 14. k pozdní 19. století, Vietnamese byl psán s Chữ nôm, upravený čínský skript včleňovat zvuky a slabiky pro přirozené vietnamské reproduktory. Toto je nyní kompletně nahrazené upraveným latinským písmem, které včlení systém diakritických znamének ukázat tóny, stejně jako upravené souhlásky. Vietnamský jazyk vystavuje elementy násobku podobný k kantonský s ohledem na specifické intonace a ostré shodné konce. Tam je také nepatrný vliv od Mandarin, včetně ostřejších samohlásek a “kh” zvuku chybějícího z jiných asijských jazyků.

V Jižní Koreji, Hangul abeceda je obecně použitá, ale Hanja je používán jako druh tučného písma ve zpravodajském tisku a odklidit dvojznačnost v učené literatuře. (V Severní Koreji, Hanja byl skončený.) Od modernizace Japonska v pozdní 19. století, tam byla debata o přerušení používání charakterů Číňana, ale praktické užitky radikálně nového skriptu mají doposud ne been zvážil to dostatečný.

Jazyky uvnitř vlivu čínské kultury také mají velmi velké množství loanwords od Číňanů. 50 % nebo více korejského slovníku je z čínském původu a vliv na Japonce a Vietnamese byl značný. 10 % filipínského jazyka slovníky jsou z čínském původu. Číňan také sdílí to velký mnoho gramatických rysů s těmi a sousední jazyky, pozoruhodně nedostatek rodu a použití classifiers. Japonec, korejský, a vietnamské jazyky vypadají, že udrží zvuky Classical Číňanů, kteří jsou jinak jen nalezení v jižní Číně.

Fonologie

Phonological struktura každé slabiky sestává z jádra sestávat z samohlásky (který může být monophthong, dvojhláska, nebo vyrovnat triphthong v jistých rozmanitostech) s nepovinným počátkem nebo coda souhláskou stejně jako tón. Tam jsou některé příklady kde samohláska není použitá jako jádro. Příklad tohoto je v kantonský, kde nosní sonorant souhlásky / m / a /? / může stát osamocený jako jejich vlastní slabika.

Přes všechny mluvené rozmanitosti, nejvíce slabiky inklinují být otevřené slabiky, mínit oni mají žádné coda, ale slabiky, které přece mají codas jsou omezeny k / m /, / n /, /? /, / p /, / t /, / k /, nebo /? /. Některé rozmanitosti dovolí většinu z těchto codas, zatímco jiní, takový jako Mandarin, být omezen k jediný dva, jmenovitě / n / a /? /. Shluky souhlásek obecně nevyskytují se v jeden počátek nebo coda. Počátek může být afrikáta nebo souhláska následovaná polosamohláskou, ale tito nejsou obecně považováni za shluky souhlásek.

Množství zvuků v různých mluvených dialektech se mění, ale obecně tam byla tendence ke snížení zvuků od Middle Číňan. Dialekty mandarína zvláště zažili dramatický pokles v zvukách a tak mít daleko více slov multisyllabic než většina jiných mluvených rozmanitostí. Úplné množství slabik v některých rozmanitostech je proto jen o tisíci, včetně tónové variace.

Všechny palety mluveného Číňana používají tóny. Nemnoho dialektů severní Číny může mít jak nemnoho jako tři tóny, zatímco některé dialekty v jižní Číně mají až 6 nebo 10 tónů, se spoléhat na jak jedny počty. Jedna výjimka od tohoto je Shanghainese který redukoval soubor tónů k dva-posílil systém intonačního přízvuku hodně mít rád moderního Japonce.

Velmi běžný příklad objasnil použití tónů v Číňanech je pět tónů Standard mandarína aplikováno na slabiku “máma.” Tóny odpovídají těmto pěti charakterům:

• ?/?(mā) “matka” — vysoká úroveň
• ?(má) “konopí” — vysoké povstání
• ?/?(mǎ) “kůň” — klesání minima-povstání
• ?/?(mà) “hubovat” — vysoké klesání
• ?/?(máma) ptát se částečky — neutrální

Romanization

Romanization je proces přepisování jazyk v latince. Tam je mnoho systémů romanization pro jazyky Číňana; toto je kvůli komplexní historii vzájemného ovlivňování mezi Čínou a západem, a k čínskému jazykovému nedostatku fonetického přepisu až do moderní doby. Číňan je nejprve známý k byli zapsáni charaktery latiny západními křesťanskými misionáři 16. století, ale smět byli napsáni západními cestovateli nebo misionáři časnějších období.

V současnosti, nejobvyklejší romanization systém pro Standard mandarína je Hanyu Pinyin 漢語拼音/汉语拼音, také známý jednoduše jako Pinyin. Pinyin je úředník Mandarin romanization systém pro lidovou republiku Číny a ten oficiální používal v Singaporu (vidět také čínský jazyk romanisation v Singaporu). Pinyin je také velmi běžně používaný když učí Mandarin ve školách a univerzitách Ameriky Northa a Evropa.

Snad druhý-nejvíce běžný systém romanization pro Mandarin je Wade-Giles. Tento systém byl pravděpodobně nejvíce obyčejný systém romanization pro Mandarin před Hanyu Pinyin byl vyvinut. Wade-Giles je často nalezený v akademickém použití v USA, a až do nedávné doby byl široce používán v Taiwanu (Taipei město nyní oficiálně používá Hanyu Pinyin a zbytek ostrova oficiálně použití Tōngyòng Pinyin 通用拼音/通用拼音).

Tady být nemnoho příkladů Hanyu Pinyin a Wade-Giles, pro srovnání:

Bez ohledu na systém, předpis tónu je často vynechán, jeden kvůli obtížím sazby nebo vhodnosti pro publikum. Wade-Gilesovo rozsáhlé užití snadno-zapomenuté apostrofy rozšíří zmatek. Tak, většina západních čtenářů bude hodně známější s Beijing než oni budou s Běijīng, a s Taipei než s T'ai? - pei?.

Bez ohledu na romanization, slova jsou vyslovována stejný. Učit se systém romanization vyžaduje příležitostné odchylky od žáka je vlastní jazyk, tak, například, Hanyu Pinyin použití “q” pro velmi odlišné hodnoty než anglický reproduktor odkázaný pravděpodobně být používán k; zvuk reprezentoval je podobný angličtině “ch,” ale vyslovoval dalšího útočníka (alveolo aspirated-fricative palatal, / tɕʰ /). Toto je příčina zmatku ale je nevyhnutelné, jako mandarín (a jakýkoli jazyk přepsal) bude mít fonémy odlišné od těch žáka je vlastní. Na druhé straně, toto může být prospěšné od té doby, co žáci mohou okamžitě být děláni vědomý skutečnosti, že oni budou muset učit se novou výslovnost. S jazyky, které používají podobný pravopis, temptation vyslovit slova jen jak v něčí matce jazyk může vést k velikému nedorozumění.

Tam je mnoho jiných systémů romanization pro Mandarin, stejně jako systémy pro kantonský, Minnan, Hakka, a jiné jazyky Číňana.

Jiné předpisy

Čínské jazyky byly foneticky přepsané do mnoha jiných psacích systémů po století. Phagspa skript, například, byl velmi nápomocný v rekonstruovat výslovnost pre-moderní formy Číňana.

Zhuyin 注音, (také vědět to jak bopomofo) je ještě široce použitý na Taiwanu je základní školy. Srovnávací stůl Zhuyin k Pinyin existuje v Zhuyin článku. Slabiky založené na Pinyin a Zhuyin může také být srovnáván tím, že se dívá na následující články:

• Pinyin stůl
• Zhuyin stůl

Tam být také přinejmenším dva systémy cyrillization pro Číňany. Nejrozšířenější je Palladius systém. Protože Dungan jazyk je obvykle považován za dialekt Mandarin Číňana, Dungan abeceda může také být považována za cyrillization jednoho dialektu čínského jazyka, ačkoli jeden používal ve velmi přesném kontextu.

Morfologie

Morfologie Číňanů je přísně zavázána souborovému množství slabik se docela tuhou stavbou který být morfémy, nejmenší stavební kameny, jazyka. Někteří tito jeden-morfémy slabiky mohou stát osamoceně jako jednotlivá slova, ale opačný k čemu je často prohlásen, Číňan není jednoslabičný jazyk. Většina slov v moderním Číňanovi mluvené rozmanitosti jsou ve skutečnosti multisyllabic, sestávat z víc než jednoho morféma, obvykle dva, ale tam moci být tři nebo více.

Zmatek vznikne v jak jeden myslí na jazyk. V čínském psacím systému, každý jednotlivec jeden-morfém slabiky odpovídá jedinému charakteru, odkazoval se na jak zì (?). Nejvíce reproduktory Číňana myslí na slova jako bytí zì, ale tento pohled není úplně přesný. Mnoho slov je multisyllabic, a být složen víc než jeden zì. Toto složení je co je znáno jak cí (? #inword-slash?), a více blízko se podobá tradiční západní definici slova. Nicméně, pojetí cí byl historicky technický lingvistický termín to dokud ne jediný minulé století, průměr reproduktor Číňana nebyl vědomý. Dokonce dnes, nejvíce reproduktory Číňana myslí na slova jako bytí zì. Toto může být objasněno v následujících Mandarin Číňanech věta (romanized pinyin používání):

激光, 這兩個字是甚麼意思?

激光, 这两个字是什么意思?

Věta doslovně překládá k,”Jī ? a guāng ?, tito dva zì ?, co oni míní?” Nicméně, přirozenější anglický překlad odkázaný pravděpodobně být,”Laser, toto slovo, co dělá to zlý?” Dokonce ačkoli jīguāng 激光 je jediné slovo, reproduktory inklinují myslet na jeho voliče jak bytí oddělit (Ramseye, 1987).

Staří Číňané a střední Číňan měli mnoho více jednoslabičných slov kvůli větší proměnlivosti v možných zvukách. Moderní čínské rozmanitosti prohrály mnoho z těchto rozdílů zvuku, vést k homonymům ve slovech, která byla jednou zřetelná. Multisyllabic slova vyvstávala v rozkazu vyvážit tuto ztrátu. Nejvíce natively odvodil multisyllabic slova ještě uvádět tyto originální jednoslabičné morfémové kořeny. Mnoho čínských morfémů ještě má sdružený smysl, dokonce ačkoli mnoho z nich už ne moci stát osamoceně jak jednotlivá slova. Tato situace je analogická s použitím anglické předpony pre -. Dokonce ačkoli pre - moci nikdy stát osamoceně sám jako jednotlivé slovo, to je obyčejně dohodnuté anglickými reproduktory mínit “dříve,” takový jak ve slovech predawn, předchozí, a předtucha.

Brát předchozí příklad, jīguāng, jī a guāng doslovně mínit “povzbudil světlo,” končit významem, “laser.” Nicméně, jī je nikdy najit jako jediné slovo sám, protože tam je příliš mnoho jiných morfémů, které jsou také vyslovovány stejně. Například, morfémy, které odpovídají smyslů “kuře”? #inword-slash?, “stroj”? #inword-slash?, “základní”?, “hit”? #inword-slash?, “hlad”? #inword-slash?, a “součet”? #inword-slash? být také vyslovován jī v mandarínovi. To je jen v souvislosti s jinými morfémy to přesný smysl zì moci být známý. V jistých cestách, logographic psací systém pomáhá posílit význam v zì to jsou homophonous, protože dokonce ačkoli několik morfémů může být vyslovováno stejný cesta, oni jsou psáni používat odlišné charakteristiky. Pokračovat s příkladem, my máme:

Z tohoto důvodu, to je velmi běžné pro Mandarin reproduktory vložit charaktery do kontextu jako přirozená část konverzace. Například, když řekne každému jiný jejich jména (který být často vzácný, nebo přinejmenším non-hovorový, kombinace zì), reproduktory mandarína často řeknou která slova jejich jména se nalézají v. Jako specifický příklad, reproduktory by mohly říkat 名字叫嘉英? 嘉陵江的嘉? 英國的英 Míngzi jiào Jiāyīng, Jiālíngjiāng de jiā, Yīngguó de yīng “mé jméno je Jiāyīng, Jia of Jialing řeka a Ying v Anglie.”

Problém homonym také existuje ale je méně hrozný v jižních Číňanech rozmanitosti jako kantonský a Taiwanese, který chránil více rýmů Middle Číňan. Například, předchozí příklady jī pro “stimuloval,” “kuře,” a “stroj” mají zřetelné výslovnosti v kantonský (romanized jyutping používání): gik1, gai1, a gei1, příslušně. Z tohoto důvodu, jižní rozmanitosti inklinují zaměstnat méně multisyllabic slov.

Tam být nemnoho morfémů v Číňanech, mnoho z nich loanwords, to sestávat z víc než jedné slabiky. Tato slova nemohou být dále rozdělena do jeden-slabika významné jednotky, nicméně v písmu každá slabika je ještě psaná jak oddělená zì. Jeden příklad je slovo pro “pavouk,” zhīzhū, který je psán jak 蜘蛛. Vyrovnejte v tomto případě, Číňani inklinují k pokusu dělat nějaký druh významu ven slabik voliče. Z tohoto důvodu, dva charaktery? a? každý mít sdružený smysl “pavouka” když viděný osamocený jako individuální charakteristiky. Když mluvený ačkoli, oni mohou nikdy nastat odděleně.

Loanwords

Většina čínských slov je tvořeno ven přirozených čínských morfémů, obsahující slova, která popisuje importovala objekty a nápady. Nicméně, přímé fonetické půjčování cizích slov pokračovalo od starověku. Slova půjčila si od podél Silk cesty v dávném čase obsahovat 葡萄 “hrozen,” 石榴 “granátové jablko” a 狮子/獅子 “lev.” Některá slova znila půjčil si od biblí buddhisty, včetně? “Buddha” a 菩萨/菩薩 “bodhisattva.” Jiná slova přišla z kočovných národů na sever, takový jak 哥哥 “starší bratr” a 胡同 “hutong.”

Cizí slova pokračují dostat se do čínského jazyka předpisem podle jejich výslovností. Toto je děláno tím, že zaměstná čínské charaktery s podobnými výslovnostma; charaktery v tomto případě jsou obvykle vzaty přísně pro jejich fonetické hodnoty. Například, “Izrael” se stojí 以色列 (pinyin: yǐsèliè). Charaktery Číňana používaly tady doslovně mínit “používání-barva-pozice,” nebo “hodnotící použití barvy,” ale smysl je automaticky ignorován, protože to je rozuměl, že charaktery jsou užité na jejich fonetické hodnoty jen. Charaktery, které jsou používaly téměř výlučně v předpisu cizích slov být přítomný v Číňanech; mnoho z těchto charaktery se datují k Middle Číňan když oni byli používáni překládat Sanskrit fonémy. Například,? sī a? #inword-slash? ěr, který jsou klasická čínská slova pro “toto” a “vy,” být nikdy použit v jejich originálních smyslech (kromě v omezeném množství idiomatických výrazů) a více často použitý přepsat zvuky / s / a / l / v cizích slovech. Přesto, tato metoda inklinuje přinést poněkud divné výsledky, a je proto ohromně použitý přepsat cizí jména jediný. Poněkud malé množství přímých fonetických půjčování přežili jako běžná slova, včetně 沙發 shāfā “pohovka,” 马达/馬達 mǎdá “jet,” 幽默 yōumò “humor,” 逻辑/邏輯 luójí “logika,” 时髦/時髦 shímáo “elegantní, módní,” 麦克风/麥克風 màikèfēng “mikrofon,” a 歇斯底里 xiēsīdǐlǐ “hysterics.” velikost těchto slov byla původně vytvořena v Shanghainese dialektu během brzy 20. století a byl později půjčen do Mandarin, od této doby jejich výslovnosti v Mandarin jsou docela pryč od angličtiny. Například, 沙发/沙發 a 马达/馬達 v Shanghainese vlastně znít jako angličtina “pohovka” a “jet.”

Dnes, to je hodně více společné použití existující čínské morfémy k mincovým novým slovům aby reprezentoval dovezená pojetí, takový jako technické výrazy. Nějaké latinské nebo řecké etymologie jsou vynechány, dělat je srozumitelnější pro Číňany ale představovat více problémů v rozumějících cizích textech. Například, slovo telefon byl půjčen foneticky jak 德律风/德律風 (Shanghainese: télífon [təlɪfoŋ], Mandarín standardu: délǜfēng) během dvacátých lét a široce použitý v Šanghaji, ale pozdnější Japonec 电话/電話 (diànhuà “elektrická řeč”), postavený ven přirozených čínských morfémů, stal se převládající. Jiné příklady obsahují 电视/電視 (diànshì “elektrická vize”) pro televizi, 电脑/電腦 (diànnǎo “elektrický mozek”) pro počítač; 手机/手機 (shǒujī “stroj ruky”) pro mobilní telefon, a 蓝牙/藍牙 (lányá “modrý zub”) pro Bluetooth. Občas napůl-transliteration, napůl-kompromisy překladu jsou přijímány, takový jak 汉堡包/漢堡包 (hànbǎo bāo,”Hamburk buchta”) pro hamburger. Někdy překlady jsou navržené tak že oni zní jako originál zatímco včlení morfémy Číňana, takový jak 拖拉机/拖拉機 (tuōlājī, “traktor,” doslovně “tažení-táhnout stroj”). Toto je často děláno pro komerční účely, například 奔腾/奔騰 (bēnténg “běžící skákání”) pro Pentium a 赛百味/賽百味 (Sàibǎiwèi “lepší-než sto chutí”) pro restaurace podchodu.

Další důležitý zdroj přišel z příbuzného psacího systému, kanji, který jsou charaktery Číňana použity v jazyce Japonce. Japonec používal kanji, aby překládal mnoho slov Evropana v pozdní 19. století a brzy 20. století. Tato slova jsou nazvaná wasei-kango v japonštině (和製漢語 doslovně Japonec-dělal Číňana), a mnoho z těchto japonská slova byla pak půjčena do Číňana. Příklady obsahují diànhuà (電話, denwa, “telefon”), shèhuì (社会, shakai, “společnost”), kēxué (科學, kagaku, “věda”), zhéxué (哲學, tetsugaku, “filozofie”), chōuxiàng (抽象, chūshō, “abstraktní”), zhǔyì (主義, shugi, “- ism” nebo “ideologie”) a làngmàn (浪漫, roman nebo rōman, francouzština “roman”). Jiné požadavky byly vytvořeny Japoncem daním nových smyslů k existujícím čínským požadavkům nebo tím, že se odkazuje na výrazy používané v klasické čínské literatuře, tito obsahují jīngjì (經濟, keizai) který v originále Číňan mínil “workings státu” ale v japonštině byl zužován k “ekonomický,” toto se zužovalo definice byla pak reimported do Číňana. Jako výsledek, tyto požadavky jsou prakticky nerozeznatelné od přirozených čínských slov: opravdu, tam je spor o některé těchto požadavků jak k zda Japonec nebo Číňan razili je nejprve. V důsledku tohoto k-a-fro proces, Číňan, korejský, Japonec, a Vietnamese pokračovat rozdělit mnoho termínů, které popisuje moderní terminologie, v podobnosti k podobnému souboru požadavků stavěných od Greca-latinské požadavky sdílely to mezi evropské jazyky.

Mluvnice

Obecně, všechny mluvené palety Číňana jsou izolační jazyky, v tom oni závisí na syntaxi (formulovat objednávku a větnou strukturu) spíše než morfologie (změny ve formě slova přes skloňování). Protože oni jsou izolační jazyky, oni dělají těžké použití gramatických částeček ukázat aspekt a náladu.

Rysy Číňana Subject slovesný objektový slovosled, a jako mnoho jiných jazyků ve východní Asii, dělá časté použití tématu-stavba poznámky k větám formy. Dokonce ačkoli Číňan má žádný gramatický rod, to má rozsáhlý systém slov míry, další zvláštnost sdílela to s sousedící (ale nepříbuzný) jazyky mají rád Japonce a korejský. Vidět Čínská měřící slova pro rozsáhlé pokrytí tohoto předmětu.

Jiné pozoruhodné gramatické rysy společné všem mluveným paletám Číňana zahrnují použití sériové slovesné stavby, svržení zájmena (a svržení příbuzného tématu), a použití aspektu spíše než napjatý.

Ačkoli gramatiky mluvených rozmanitostí sdílejí mnoho zvláštností, oni přece vlastní různé rozdíly. Vidět Gramatika Číňana pro gramatiku Standard mandarína (standardizovaný čínský mluvený jazyk), a články o jiných paletách Číňana pro jejich příslušné gramatiky.

Číňan učení

Se učit mandarína Číňan se stane zvýšeně populární volbou v západním světě. Před jen desíti roky, tam bylo velmi nemnoho studentů Číňana v západním světě, přes to být nejvíce mluvený jazyk na světě. V dnešní době, více a více škol představí to a jedna soukromá škola ve Velké Británii má uplynulý jak daleký jak dělat mandarína povinného pro jeho studenty. [2]

Množství žáků

V roce 1991 2,000 lidí bralo Čína je oficiální čínský test pokročilosti (srovnatelný s anglickým Cambridge certifikátem), zatímco v roce 2005 40,000 kandidátů vzalo to. Čína je ministerstvo odhadů vzdělání množství celosvětových žáků být 30 miliónů. Toto zahrnuje všechny studenty Číňana v univerzitách, vysokých školách společenství a kursech odborného školení; to také vezme v úvahu množství studentů brát privátní kondici v předmětu. [3]

Metody učení

Existence Hanyu Pinyin a jeho stav pro cizí žáky jako standardní metoda psaní v Číňanech dělal to obrovsky snadnější pro non-Číňan začít učit se jazyk.

• První krok v mnoha čínských třídách má učit studenty jak používat Pinyin (jak číst a vyslovovat to).
• Poslouchat rodilého mluvčího prohlašovat Číňani budou pomáhat hodně. Pozdnější, to nebude brát příliš úsilí, protože výslovnost je vždy pravidelná.
• Charaktery jsou obecně nejtěžší aspekt stát před novými žáky, brát většinu z jejich času.
• V náhradě, čínská gramatika je značně snadnější než to mnoho jiných jazyků.